Jedno ilustrované video může změnit celý život!
Adam Choma je mladý internetový tvůrce. Na sociálních sítích otevřeně mluví o svém životě. Jeho největší téma býval florbal, v kterém Adam dosahoval skvělých výsledků. Měl ve výhledu zajímavé možnosti a kariéru sportovce. Dokud mu po nesčetných návštěvách lékařů nediagnostikovali rakovinu. Od té doby vypráví jiný příběh.
Adamův obsah není jednoduchý na sledování – právě proto, že je upřímný, bez filtru a místy hodně těžký. Jeho autenticita a způsob, kterým svoji cestu popisuje, je to, co si bezpochyby získává fanoušky a jeho nadhled a humor ulevují nemalé tíze celé situace.
Život ale začal psát další kapitolu, o které zatím kromě blízké rodiny a přátel neměl nikdo ponětí.
Ilustrované video Můj příběh vzniklo jako osobní výpověď Adama Chomy. Cílem bylo jediné – zpracovat Adamův celý život tak, jak na něj vzpomíná a hlavně – rozloučit se.
Zadání a výchozí situace
K Adamovi a jeho příběhu jsem se dostala přes jeho blízkého kamaráda (zdravím, Honzi!), který hledal asap animátora s volnou kapacitou. Adama jsem neznala, jeho příběh a tvorbu taky ne. Honza mi vše představil – zadání bylo jasné: video na styl konceptu "draw my life", deadline 14 dní "odteď". Celá myšlenka projektu se mnou dost rezonovala. Díky tomu jsem i přes plnou kapacitu na projekt kývla a přizvala si na pomoc mého dobrého kamaráda a bývalého kolegu Vaška Buriana, kterému patří velký dík, a který se posléze ujmul příprav podkladů.
Měla jsem k dispozici hotový scénář, Adamovu autorskou výpověď, která odhadem vycházela na bezmála půl hodiny obsahu. Mojí rolí bylo najít tomuto Příběhu vhodný vizuál a formu a pustit se do práce.
předprodukce a výběr vizuálu
Prvním krokem bylo navnímat Adama, jeho story i to, kým vlastně je. Prošla jsem celou jeho dosavadní tvorbu, přečetla scénář a pustila se do předprodukčních prací.
Připravila jsem výběr vizuálních směrů, které splňovaly naše parametry:
hodí se pro styl draw my life a k Adamově personě
nejsou nějak emočně zabarvené a lze s nimi vyjádřit širokou škálu emocí
neodvádí pozornost od obsahu
jsou zvládnutelné v daném čase
To vše jsem uspořádala na jedno místo za pomocí FigJam board a s Adamem jsme jednotlivé varianty prošli. Finální vizuální směr jsme vybrali ještě předtím, než se začalo cokoli vytvářet. Díky tomu jsme měli připravenou půdu a mohli jsme se naplno pustit do tvůrčí práce.
Práce se scénářem: dát tomu tvar
Společně s Vášou jsme rozebrali celý 16 stránkový text. Scénář byl rozdělený na kapitoly odpovídající životním etapám (škola, sport, vztah atd.). Ty jsme pak dál rozpadli na jednotlivé scény – tak, aby každá scéna dávala smysl sama o sobě a šla samostatně ilustrovat a animovat. Popis scén obsahoval výčet postav, místo děje a vše, co se na obraze za daný čas stane.
Výsledkem byla jasná struktura a konkrétní seznam scén. Celý proces běžel ve sdíleném dokumentu na Google Drive, ke kterému měl Adam přístup a mohl ho tak sledovat.
Součástí přípravy byl i seznam postav, které se v příběhu objevují. Blízké postavy včetně Adama měly odpovídat realitě – k těm jsme dostali i fotografie a materiály, podle kterých byly postavy zkresleny. Jiné měly změněné jméno, vizuál či obojí, ať už z důvodu ochrany nebo zkrátka nebylo podstatné, zda budou odpovídat realitě.
Produkce
Produkce byla rozdělená na dva bloky: ilustrace a animace, které se jemně prolínaly. Jakmile jsme měli hotový soupis scén, Vašek mohl začít s ilustracemi. Já mezitím řešila koordinaci a průběžně schvalovala výstupy s Adamem. Jakmile byla na světě zvuková nahrávka voiceoveru, začala jsem animovat. Pro zachování onoho diy looku spolu s přihlédnutím k deadlinu jsem nastavila jasný výčet použitých animací, které se prolínaly celým videem. Od ostrých střihů, přes position swooshe po scale animaci. Vše mělo svůj jasný vytyčený timing a styl, aby bylo celé video konzistentní od začátku do konce.
V průběhu animování se mi v hlavě rodily nové nápady na vizuální vylepšení scén, a tak jsem si občas z animování v After Effects odběhla do Illustratoru k ilustracím. Třeba si zkreslit Brněnský orloj, Adamovy vztyčené prostředníčky a další malůvky, které příběh ještě víc oživily.
V průběhu prací jsem Adamovi posílala na kontrolu jednotlivé kapitoly.
Struggles: citlivý obsah a humor
Jedna z nejtěžších částí celého projektu nebyla technická, ale obsahová.
Adam bere dost věcí s nadhledem a humorem, díky čemuž si ve voiceoveru dokáže i z těžkých věcí udělat legraci. Zároveň mluví o tématech, která jsou pro spoustu lidí extrémně náročná.
Moje práce byla jet přesně v tom rytmu, který nastavil on. Když byl prostor pro lehkost, šla jsem s ní i vizuálně. Když byl moment vážný, humor šel stranou. Cílem bylo Adamovy emoce podpořit. Věděla jsem, že část publika jeho obsah nezvládá sledovat právě proto, jak těžké to téma je, a o to víc bylo důležité najít rovnováhu – Adam tu rovnováhu má přirozeně v sobě a tak stačilo jen naslouchat. :)
release
S Adamem jsme se v průběhu produkce bavili o očekáváních v rámci dosahu. Adam čekal spíš menší dosah – řádově jednotky tisíc zhlédnutí. Dodnes mám uloženou konverzaci, kde psal, že věří že těch 10k-20k zhlédnutí by to mohlo dát. :)
Realita byla úplně jinde. Video nasbíralo desítky tisíc views během prvních hodin, okolo sto tisíc během jednoho dne a kromě komentářové sekce, která přetékala podporou a empatií, se Adamovi prakticky okamžitě začaly plnit inboxy soukromých zpráv napříč platformami. Dnes má přes 400 000 zhlédnutí.
dopad
Reakce nepřicházely jen od běžných diváků. Lidé psali, že video pouštějí ve školách, ozývali se novináři, ale především Adama kontaktovalo i pár odborníků z oboru onkologie. Video otevřelo debatu a mělo reálný společenský přesah.
Pár dní po jeho zveřejnění videa Adamova rodina spustila sbírku na nákladnou a potřebnou rekonstrukci Adamova bytu, jelikož prognóza lékařů hovořila o invalidním vozíku. Cílová částka 750.000 Kč byla vybraná během necelého dne.
Co je však nejdůležitější? Díky videu Adam navázal i kontakt se zkušeným lékařem a dostal nabídku podstoupit unikátní a specifickou léčbu, která by jinak nebyla dostupná.
